Molière: Tartuffe - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

🎧 Audio-rozbor:

0:00 / 0:00

Téma:

Odhalení náboženského pokrytectví a svatouškovství, nebezpečí slepé důvěry a hlouposti, která se nechá oklamat zdáním

Motivy:

Pokrytectví (hypokrize), zaslepenost, manipulace, rozum vs. pověra, narušení rodinných vztahů, král (jako deus ex machina)

Prostor děje:

Paříž, dům bohatého měšťana Orgona

Čas děje:

2. polovina 17. století (doba Ludvíka XIV.)

Kompozice:

Drama o pěti dějstvích. Dodržuje klasicistní jednotu místa, času a děje. Expozice je zajímavá tím, že hlavní hrdina (Tartuffe) se objeví až ve 3. dějství, do té doby se o něm jen mluví

Literární druh:

Drama

Literární žánr:

Veršovaná komedie (charakterová komedie)

Postavy:

Tartuffe – Ústřední postava; svatoušek, podvodník a pokrytec; předstírá hlubokou zbožnost a askezi, aby se vetřel do přízně bohatého Orgona; ve skutečnosti je chamtivý, smilný a bezohledný; mistrně manipuluje city.
Orgon – Bohatý měšťan; naivní, důvěřivý, až hloupý; podlehne Tartuffovu kouzlu a fanaticky ho uctívá; kvůli němu tyranizuje svou rodinu; je symbolem zaslepenosti.
Elmíra – Orgonova manželka; krásná, rozumná a ctnostná žena; Tartuffe po ní touží; ona ho lstí odhalí.
Kleantes – Švagr Orgona; mluvčí zdravého rozumu (rezonér); snaží se Orgona přesvědčit argumenty, ale marně.
Dorina – Služebná; prostořeká, chytrá a odvážná; jako první prohlédne Tartuffa a nebojí se říkat pravdu; hybatelka děje.
Mariana a Valér – Mladí milenci; Tartuffe má být překážkou jejich štěstí (Orgon chce Marianu provdat za Tartuffa).
Paní Pernellová – Orgonova matka; stejně zaslepená jako syn, věří Tartuffovi i ve chvíli, kdy je odhalen.

Vypravěč:

Chybí (drama)

Vyprávěcí způsoby:

Dialogy (často veršované – alexandrin), Monology

Typy promluv:

Hádky – Dorina vs. Orgon
Vyznání lásky – Tartuffe se dvoří Elmíře (komická scéna, míchá náboženské fráze s erotickými narážkami)

Obsah:

Do domu měšťana Orgona se vetře žebrák Tartuffe, kterého Orgon potkal v kostele. Tartuffe předstírá extrémní zbožnost a Orgon ho přijme za vlastního, ubytuje ho, krmí ho a dává ho za vzor celé rodině. Orgon a jeho matka paní Pernellová jsou Tartuffem zcela okouzleni, zatímco zbytek rodiny (manželka Elmíra, syn Damis, dcera Mariana, švagr Kleantes a služebná Dorina) vidí, že je to podvodník a parazit.

Orgonova zaslepenost dojde tak daleko, že zruší zasnoubení dcery Mariany s Valérem a rozhodne se ji provdat za Tartuffa. Navíc přepíše na Tartuffa celý svůj majetek a vydědí vlastního syna Damise, který se pokusil Tartuffa odhalit (slyšel, jak Tartuffe vyznává lásku Elmíře). Orgon synovi nevěří a vyžene ho.

Elmíra se rozhodne manžela vyléčit z jeho bludu. Přiměje Orgona, aby se schoval pod stůl a vyslechl rozhovor mezi ní a Tartuffem. Tartuffe, v domnění, že jsou sami, se Elmíře znovu dvoří, fyzicky na ni dotírá a vysmívá se Orgonově hlouposti (Je to člověk, kterého vodím za nos). Orgon konečně prohlédne.

Vyleze zpod stolu a chce Tartuffa vyhodit. Tartuffe však odhodí masku pokory a ukáže svou moc – dům už právně patří jemu (Orgon mu ho daroval) a Orgon musí odejít. Navíc Tartuffe Orgona udá králi (má kompromitující dokumenty, které mu Orgon svěřil).

Do domu přichází soudní úředník s příkazem k vystěhování. Situace je zoufalá. Nakonec však zasáhne vyšší moc (deus ex machina) – posel krále. Král (Ludvík XIV.), který je moudrý a vidí lidem do srdce, odhalil Tartuffovu minulost (je to hledaný zločinec). Král ruší darovací smlouvu a nechává zatknout Tartuffa. Orgonovi je majetek vrácen a Mariana si může vzít Valéra. Hra končí oslavou moudrosti krále.

Jazykové prostředky:

Alexandrin – Dvanáctislabičný verš, dodává hře rytmus a vznešenost, což kontrastuje s nízkostí Tartuffa.
Ironie – Kleantesovy promluvy.
Hyperbola – Orgonova oddanost (A co Tartuffe?).

Tropy a figury:

Oxymóron – Svatý podvodník.
Deus ex machina – Zásah krále v závěru (nečekané a nelogické rozuzlení).

Molière

Molière (1622–1673), vl. jménem Jean-Baptiste Poquelin. Největší francouzský dramatik klasicismu. Jeho hry kritizovaly lidské nešvary. 'Tartuffe' (1664) vyvolal obrovský skandál, církev hru zakázala (viděla v ní útok na náboženství). Molière ji musel třikrát přepsat.

Další autorova díla:

Lakomec
Misantrop
Měšťák šlechticem
Don Juan

Literární kontext:

Francouzský klasicismus. Důraz na rozum, řád a typizaci postav.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.